wz

Ročník 2009

SBÍRKA ZÁKONŮ

ČESKÁ REPUBLIKA

Částka53, rozeslána dne 22. června 2009

 

177

VYHLÁŠKA

ze dne 10. června 2009

o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/ /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb. ve znění vyhl. č. 90/2010 Sb.

 

 

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

§1

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)  hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové hodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně,

b)  řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty čtvrté školského zákona,

c)  žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky žák nebo uchazeč se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám1),

d)  asistentem zletilá osoba2), která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

e)  tlumočníkem zletilá osoba3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

f) zkušební dokumentací zadání zkoušek zahrnující testový sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, zadání písemné práce z českého jazyka a literatury, zadání písemné práce z cizího jazyka, pracovní listy pro dílčí zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konanou ústní formou, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu a písemné práce žákem a další písemnosti vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,

g) pracovním listem část zkušební dokumentace, která obsahuje konkrétní zadání pro ústní zkoušku společné části z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka podle katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“),

h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje řešení didaktického testu a písemné práce,

i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají maturitní zkoušky,

j) třetí povinnou zkouškou zkouška společné části maturitní zkoušky podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) školského zákona, kterou si žák zvolí,

k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) určený ředitelem školy, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.

 

Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky

§2

(1)  Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.

 

(2)  V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 1. dubna do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 31. října.

 

„(3) V jarním zkušebním období se dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní        zkoušky před zkušební maturitní komisí (dále jen „ústní zkouška společné části“) konají v období od 2. května do začátku zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu (dále jen „didaktický test“) a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) v příslušném školním roce. Didaktický test a písemná práce se konají v období od 25. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)4) nejpozději do 31. března před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Časový rozvrh konání didaktických testů a písemných prací (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 31. prosince školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 2. května do začátku didaktických testů a písemných prací podle odstavce 3. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou  praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 15. dubna. V případě oborů vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktické zkoušky konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.

 

(5) V podzimním zkušebním období se ústní zkoušky společné části konají v období od 1. září do začátku didaktického testu a písemné práce, didaktické testy a písemné práce se konají v období od 15. září do 1. října. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky v následujícím kalendářním roce. Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(6)  Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 31. října.

 

(7)  Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy nejpozději jeden měsíc před jejich konáním v souladu s odstavci 3 až 6.

 

§3

(1)  Didaktické testy a písemné práce se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.

 

(2)  Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné, náhradní a jednotlivé zkoušky.

§4

Přihlašování k maturitní zkoušce

(1)  Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do

a)  15. listopadu pro jarní zkušební období,

b)  25. června pro podzimní zkušební období.

 

 

(2)  V přihlášce žák uvede

a)  jméno, popřípadě jména, a příjmení, třídu a obor vzdělání, v případě uchazečů podle § 48 a 49 také rodné číslo, bylo-li uchazeči přiděleno, jinak datum narození a místo narození,

b)  názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky7),

c)  názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky8),

d)  názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti nepovinných zkoušek  společné  části  maturitní zkoušky9),

e)  názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky10),

f)  označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,

g)  zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky.

 

(3)  K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák odborný posudek školského poradenského zařízení podle § 20 (dále jen „posudek“). Tento posudek se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona.

 

(4)  Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 2 a 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.

 

(5)  Ředitel školy předá údaje z přihlášky podle odstavce 2 písm. a), b), d), f) a g) a odstavců 3 a 4, včetně rodného čísla, data a místa narození žáka, Centru nejpozději do

a)  30. listopadu pro jarní zkušební období,

b)  30. června pro podzimní zkušební období.

 

(6)  Změny v osobních údajích žáka, k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru do 15. ledna pro jarní zkušební období a do 31. července pro podzimní zkušební období. Zohlednění změn v údajích žáka hodných zvláštního zřetele, které nastaly po tomto termínu, projedná ředitel školy s Centrem.

 

(7)  Žák obdrží kopii své přihlášky potvrzenou ředitelem školy nejpozději do 14 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5.

 

 

ČÁST DRUHÁ SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

Zkouška z českého jazyka a literatury

§5

 

(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český

   jazyk a literatura trvá pro základní úroveň obtížnosti 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut.

 

(2)  Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura pro základní úroveň obtížnosti trvá 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut. Do této doby se nezapočítává doba na výběr zadání podle odstavce 3.

 

(3)  Zadání písemné práce obsahuje název zadání, popřípadě výchozí text k zadání a způsob zpracování zadání. Pro každý termín písemné práce a pro každou úroveň obtížnosti Centrum stanoví 10 zadání písemné práce, z nichž si žák jedno zadání vybere do 25 minut od převzetí zadání. Po uplynutí lhůty 25 minut žáci obdrží záznamové archy, do nichž zapíší číslo zvoleného zadání; poté již nelze zadání měnit.

 

(4)  Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než dva roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu a písemné práce z českého jazyka a literatury v základní úrovni obtížnosti o 15 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník.

 

§6

(1)  Ústní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

 

(2)  Pro ústní zkoušku společné části ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům školy do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná, školní seznam literárních děl, který obsahuje pro základní úroveň obtížnosti nejméně 40 literárních děl, pro vyšší úroveň obtížnosti nejméně 105 literárních děl. Při stanovení školního seznamu literárních děl postupuje ředitel školy podle katalogu pro danou úroveň obtížnosti.

 

(3)  Ze školního seznamu literárních děl žák připraví podle kritérií pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce společné části v platném katalogu pro danou úroveň obtížnosti vlastní seznam literárních děl, který obsahuje pro základní úroveň obtížnosti 20 literárních děl, pro vyšší úroveň obtížnosti 30 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam literárních děl řediteli školy nejpozději do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u ústní zkoušky společné části z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl pro danou úroveň obtížnosti v daném školním roce. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich seznamu literárních děl.

 

(4)  Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem z neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky.

(5)  Ředitel školy může využít již vytvořený pracovní list z nabídky pracovních listů Centra. Centrum zpřístupní oprávněným uživatelům nabídku pracovních listů způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(6)  Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební maturitní komisí číslo pracovního listu. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě žák losuje znovu.

 

Zkouška z cizího jazyka

§7

(1)  Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z

a)  anglického jazyka,

b)  francouzského jazyka,

c)  německého jazyka,

d)  španělského jazyka, nebo

e)  ruského jazyka.

 

(2)  Zadání zkoušky ze zkušebního předmětu cizí jazyk ve vyšší úrovni obtížnosti je vždy ve zkušebním jazyce.

 

(3)  Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro základní úroveň obtížnosti trvá 90 minut, z toho 30 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

 

(4)  Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro vyšší úroveň obtížnosti trvá 100 minut, z toho 40 minut pro poslechovou část testu a 60 minut pro část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

(5)  Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro základní úroveň obtížnosti trvá 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut.

 

§8

(1)  Ústní zkouška společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

 

(2)  Zadání pro ústní zkoušku společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk určená pro danou zkušební maturitní komisi obsahují nejméně tolik číslovaných pracovních listů, kolik žáků bude v dané úrovni obtížnosti před danou komisí konat ústní zkoušku. Zadání pro ústní zkoušku společné části v dané úrovni obtížnosti nesmí obsahovat stejné pracovní listy. Pracovní list je zpracován ve dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele. Pracovní list pro hodnotitele obsahuje také metodický postup pro vedení zkoušky.

 

(3)  Každý pracovní list obsahuje tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“) podle předlohy stanovené Centrem. Školní zkušební úlohy jsou zpracovány nejpozději do 7 pracovních dnů před zahájením ústní zkoušky. S obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování školních zkušebních úloh ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům nejpozději do 31. října školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(4)  Předlohu pro zpracování školních zkušebních úloh zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Vybrané zkušební úlohy zpracované Centrem zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky.

 

(5)  Pracovní listy se zkušebními úlohami zpracovanými Centrem ředitel školy předá hodnotitelům v den zahájení ústní zkoušky společné části. Pracovní list je součástí zkušební dokumentace a informací veřejně nepřístupnou podle § 45.

 

(6)  Před ústní zkouškou společné části si žák vylosuje číslo pracovního listu. Vylosovaný pracovní list se považuje za zveřejněný jeho předáním žákovi. Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat dvakrát stejné číslo pracovního listu.

 

§9

Třetí povinná zkouška

Didaktický test třetí povinné zkoušky trvá 90 minut, s výjimkou didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika vyšší úrovně obtížnosti, který trvá 120 minut.

 

 

§ 10

Nabídka zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky

(1) Nepovinnými zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou

a)  cizí jazyk

1.  anglický jazyk,

2.  francouzský jazyk,

3.  německý jazyk,

4.  španělský jazyk, nebo

5.  ruský jazyk,

b)  matematika,

c)  občanský a společenskovědní základ,

d)  informatika,

e)  biologie,

f)  fyzika,

g)  chemie, h) dějepis,

i) zeměpis,

j) dějiny umění.

 

(2) Nepovinné zkoušky se konají podle stejných pravidel jako zkoušky povinné.

 

Organizace společné části maturitní zkoušky

§ 11

(1)  Centrum doručí zkušební dokumentaci balenou po zkušebních předmětech, úrovních obtížnosti a učebnách do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den týdne, který předchází zahájení zkoušek podle § 2.

 

(2)  Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž materiály pro komisaře, zadavatele a hodnotitele, a to

a)  prezenční listinu žáků,

b)  protokol o průběhu zkoušky v učebně,

c)  pokyny pro komisaře,

d)  pokyny pro zadavatele,

e)  pokyny pro hodnotitele,

f)  bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,

g)  další pomocné materiály.

 

(3)  Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro školu od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.

 

(4)  V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.

 

(5)  Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, společně s žákem, který bude vylosován, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a roz-pečetí jej. O rozpečetění provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně. Záznam podepíše rovněž vylosovaný žák podle věty první.

 

(6)  Zadavatel rozdá záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.

 

§ 12

Při konání didaktického testu a písemné práce každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.

 

§ 13

(1)  Zadavatel vybere od žáků záznamové archy, překontroluje úplnost záznamových archů, uloží je do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o konání zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku předá za přítomnosti komisaře řediteli školy. Předání záznamových archů potvrdí komisař, zadavatel a ředitel školy v záznamu o předání.

 

(2)  Ředitel školy předá záznamové archy didaktických testů nejpozději poslední den konání didaktických testů podle jednotného zkušebního schématu osobě pověřené Centrem. Záznamové archy didaktických testů vrací Centrum po vyhodnocení řediteli školy k archivaci. Oba potvrdí předání záznamových archů v záznamu o předání.

 

(3)  Ředitel školy převezme záznamové archy písemných prací ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk od zadavatele, zajistí zhotovení dvou kopií pod dohledem komisaře a tyto kopie předá bez zbytečného odkladu hodnotitelům. Originály záznamových archů archivuje. Předání záznamových archů potvrdí komisař, zadavatel a ředitel školy v záznamu o předání.

 

(4)  Předseda zkušební maturitní komise předá hodnocení žáků z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk podle § 22 odst. 4 řediteli školy bez zbytečného odkladu.

 

(5)  Ředitel školy zajistí zápis výsledků hodnocení písemných prací a ústních zkoušek společné části bez zbytečného odkladu do informačního systému Centra, nejpozději však do 14 dnů po ukončení konání písemných prací nebo nejpozději první pracovní den po ukončení konání ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky.

(6) Záznamové archy didaktických testů, písemných prací, jejich opravené kopie a protokol o hodnocení ústní zkoušky společné části žáka se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).

 

ČÁST TŘETÍ PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 14

Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty, jejichž celková doba podle učebního plánu školního vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích hodin. Obsahem zkoušky může být více obsahově příbuzných předmětů školního vzdělávacího programu.

 

§ 15

Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí

(1)  Zadání maturitní práce obsahuje

a)  téma maturitní práce,

b)  termín odevzdání maturitní práce,

c)  způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,

d)  kritéria hodnocení maturitní práce,

e)  požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a

f)  určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní práci bude   
    zpracovávat několik žáků společně.

 

(2)  Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.

 

(3)  Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

 

(4)  Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické osobě vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce.

 

(5)  Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.

 

(6)  Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut, o prodloužení doby přípravy rozhoduje předseda zkušební maturitní komise. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut.

 

(7)  Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.

 

§ 16

Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí

(1)  Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období.

 

(2)  Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut, o prodloužení doby přípravy rozhoduje nejpozději 14 dnů před započetím zkoušky předseda zkušební maturitní komise. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.

 

 

(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

 

§ 17

Písemná zkouška

(1)  Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat.

(2)  Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut.

 

§ 18

Praktická zkouška

(1)  Zadání praktické zkoušky a způsob jejího konání stanoví ředitel školy.

(2)  Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno jinak.

(3)  V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška koná 2 až 4 týdny, v
     konzervatoři nejdéle 3 dny.

(4)  V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.

(5)  Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.

(6)  Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky; žáci jsou vždy
     hodnoceni jednotlivě.

 

§ 19

Kombinace forem

V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušky kombinaci dvou nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky.

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY

 

§ 20

(1) Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje uvedení
    kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

 

(2)  Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(3)  Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení.

 

(4)  Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V  případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(5)  Pro účely této vyhlášky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky dělí do kategorií a skupin uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou do jednotlivých skupin zařazeni na základě posudku školského poradenského zařízení.

 

(6)  Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého postižení nebo znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(7)  Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V  případech uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu.

 

(8) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení  s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.

 

ČÁST PÁTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM

JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

 

§ 21

(1)  Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.

 

(2)  Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který skládá zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.

 

(3)  Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.

 

ČÁST ŠESTÁ HODNOCENÍ ZKOUŠEK

Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky

§ 22

(1)  Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, včetně hranice úspěšnosti, a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(2)  Didaktický test je vyhodnocován Centrem.  

 

(3) Hodnotitelé předají bez zbytečného odkladu společné hodnocení písemné práce žáka řediteli školy.

 

(4)  Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni. O hodnocení ústní zkoušky společné části rozhoduje

zkušební maturitní komise hlasováním  a vyhotoví o tom protokol.

 

§ 23

(1)  Kritéria hodnocení písemné práce a ústní zkoušky společné části jsou součástí zkušební dokumentace.

 

(2)  Hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části uvede Centrum také v testových sešitech didaktických testů a v zadáních písemných prací pro danou zkoušku.

 

(3)  Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti. Pokud žák nevykonal některou z dílčích zkoušek úspěšně, dál ve zkoušce nepokračuje.

 

(4)  Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky vždy jednou čtvrtinou. Vypočtený vážený aritmetický průměr se zaokrouhluje na celé body směrem nahoru.

 

(5)  Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku zkušebního předmětu společné části úspěšně, opakuje celou zkoušku z daného zkušebního předmětu.

 

(6)  Hodnocení zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 4 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu

a)  1 – výborný,

b)  2 – chvalitebný,

c)  3 – dobrý,

d)  4 – dostatečný,

e)  5 – nedostatečný.

 

Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky

§ 24

(1)  Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise.

 

(2)  V případě, že se zkouška skládá z více částí, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky.

 

(3)  Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.

 

(4)  Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice

a)  1 – výborný,

b)  2 – chvalitebný,

c)  3 – dobrý,

d)  4 – dostatečný,

e)  5 – nedostatečný.

 

(5)  Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek.

 

(6)  Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).

 

§ 25

(1)  V případě, že se zkouška skládá z více částí a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje celou zkoušku. Obhájil-li žák úspěšně maturitní práci před zkušební maturitní komisí nebo vykonal-li úspěšně praktickou zkoušku, znovu tyto části zkoušky neopakuje.

 

(2)  Pokud žák část zkoušky nevykonal úspěšně, dál ve zkoušce nepokračuje. To neplatí v případě, že další část zkoušky je maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí nebo praktická zkouška.

 

(3)  Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.

 

§ 26

Celkové hodnocení maturitní zkoušky

(1) Hodnocení společné části maturitní zkoušky zpřístupní Centrum řediteli školy bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků všech konaných zkušebních předmětů společné části způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 17. června v jarním zkušebním období a do 15. října v podzimním zkušebním období.

 

(2)  Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky provede zkušební maturitní komise bezprostředně po ukončení zkoušek profilové části.

 

(3)  Celkové hodnocení maturitní zkoušky provede ředitel školy podle výsledků společné a profilové části maturitní zkoušky.

 

(4)  Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle stupnice

a)  prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nekonal žádnou opravnou zkoušku, nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek maturitní zkoušky není horší než 1,50,

b)  prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný,

c)  neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně.

(5)  Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává hodnocení nepovinných zkoušek.

 

ČÁST SEDMÁ

PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY

§ 27

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně

(1)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.

 

(2)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu nebo písemné práce v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař.

 

(3)  Poslední den konání didaktických testů a písemných prací komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k archivaci.

 

a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,

b)  údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,

c)  v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.

§ 28

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě

(1)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě v jarním nebo podzimním zkušebním období je součástí zkušební dokumentace pro příslušnou školu nebo odloučené pracoviště školy.

 

(2)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky ve 2 vyhotoveních; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař jedno vyhotovení předá Centru, druhé vyhotovení zůstává k archivaci ve škole.

 

(3)  Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.

 

(4)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje

a)  identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,

b)  údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.

 

§ 29

Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

(1)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka ve společné části maturitní zkoušky.

 

(2)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 15. června pro jarní zkušební období a do 15. října pro podzimní zkušební období.

 

(3)  Ředitel školy vytiskne z informačního systému protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a žákovi jej předá. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení a podpis ředitele školy. Žák převzetí protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka potvrdí svým podpisem a uvedením data převzetí.

 

(4)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,

b)  údaje o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky

 

1.  název zkušebního předmětu včetně jeho dílčích zkoušek a úrovně obtížnosti,

2.  úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

3.  percentilové umístění v oboru vzdělání a celkem v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

4.  výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

5.  datum konání zkoušky,

6.  celkové hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky.

(5)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

 

§ 30

Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky

(1)  Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k archivaci ve škole.

 

(2)  Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky obsahuje

a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu,

b) údaje o průběhu profilové části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.

 

§ 31

Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka

(1)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky.

 

(2)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.

 

 

(3)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,

b)  údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,

 

1.  název zkoušky, popřípadě její části,

2.  datum konání zkoušky,

3.  téma zkoušky,

4.  hodnocení  žáka  v  jednotlivých  zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech.

 

(4)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

 

§ 32

Záznam o předání zkušební dokumentace

(1)  Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § 11 odst. 4 a 5 a podle § 13 odst. 1 až 3.

 

(2)  Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.

 

§ 33

Vydání vysvědčení

Ředitel školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce nejpozději do 20. června pro maturitní zkoušky konané v jarním zkušebním období a nejpozději do 5. listopadu pro maturitní zkoušky konané v podzimním zkušebním období. Maturitní vysvědčení vydává ředitel školy na tiskopisu podle vzoru stanoveného ve vyhlášce o některých dokladech o vzdělání.

 

 

ČÁST OSMÁ

OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY

§ 34

(1)  Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.

 

(2)  K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 4.

 

(3)  Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.

 

(4)  Ředitel školy stanoví v souladu s § 2

a)  termíny opravných zkoušek ústních zkoušek společné části a zkoušek profilové části maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období,

b)  termíny náhradních zkoušek.

 

(5)  Ředitel školy zveřejní konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a zkoušek profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 4 nejméně jeden měsíc před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

ČÁST DEVÁTÁ ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE

§ 35

(1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře.

 

(2)  Dalšími členy jsou

a)  zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,

b)  přísedící,

c)  vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M,

d)  hodnotitel.

 

(3)  V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce.

 

(4)  Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy

a)  pro jarní zkušební období do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná,

b)  pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(5)  Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.

 

(6)  Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná.

 

§ 36

(1)  O hodnocení žáka při zkoušce nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky.

 

(2)  Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo hodnotitel.

 

(3)  V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.

 

(4)  V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.

 

ČÁST DESÁTÁ

VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH

MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 37

Centrum

Centrum

a)  sestavuje průběžné a celkové výsledky hodnocení žáků ve společné části maturitní zkoušky,

b)  zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,

c)  stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře.

 

§ 38

Ředitel školy

Ředitel školy

a)  navrhuje Centru počet pedagogických pracovníků pro výkon funkce komisaře, který odpovídá počtu zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,

b)  navrhuje Centru počet zadavatelů a hodnotitelů, který bude odpovídat počtu zadavatelů a hodnotitelů pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole, a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,

c)  ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,

d)  zabezpečuje zkušební dokumentaci proti neoprávněné manipulaci,

e)  zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky, a to nejpozději jeden pracovní den před jejím zahájením.

§ 39

Komisař

(1)  Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací v daném zkušebním místě tím, že

a)  koordinuje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,

b)  dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.

 

(2)  Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.

 

 

§ 40

Zadavatel

Zadavatel

a)  přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,

b)  provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,

c)  informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky,

d)  provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,

e)  kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky,

f)  má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

§ 41

Hodnotitel

Hodnotitel zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 42 odst. 3.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE, HODNOTITELE A ZADAVATELE,

OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ

§ 42

(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,

b)  nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním

    vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před vydáním  osvědčení předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,

c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře.

 

(2)  Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 1 rok,

b)  nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který je zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky,

c)  má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele.

 

(3)  Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 2 roky,

b)  má odbornou kvalifikaci k výkonu činnosti učitele střední školy15), která umožňuje vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,

c)  má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele.

 

§ 43

Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje

a)  název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,

b)  jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele,

c)  název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět.

 

 

§ 44

(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.

 

(2) Zadavatele a hodnotitele jmenuje ředitel školy pro jarní a podzimní zkušební období nejpozději jeden měsíc před termínem konání didaktických testů a písemných prací.

 

ČÁST DVANÁCTÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

§ 45

(1)  Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.“.

 

(2)  Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou

a)  testovou úlohu nebo část pracovního listu či zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk postavené na úroveň testové úlohy v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,

b)  textové strany zadání didaktického testu a zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk v dolní části každé strany,

c)  textové strany pracovních listů pro ústní zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk v dolní části strany,

d)  datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.

(3)  Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě

a)  testové úlohy nebo části pracovního listu či zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,

b)  didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,

c)  pracovního listu pro ústní zkoušku společné části maturitní zkoušky okamžikem jeho předání žákovi,

d) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.

(4)  Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27 a do protokolu o hodnocení ústní zkoušky společné části žáka podle § 22 odst. 4.

(5)  Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.

 

§ 46

S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.

 

ČÁST TŘINÁCTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ, KOMISAŘŮ

A HODNOTITELŮ

 

§ 47

(1)  Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.

 

(2)  Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.

 

(3)  Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci.

 

(4)  Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku16); splatná je v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.

 

ČÁST ČTRNÁCTÁ JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA

§ 48

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů uvedených v § 5, 7, 9 a 10.

 

(2)  K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.

 

(3)  Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín zkoušky Centrum zveřejní

a)  nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b)  nejpozději měsíc před konáním zkoušky v podzimním zkušebním období.

 

(4)  Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky. Pozvánku Centrum zároveň zašle řediteli školy, v níž se jednotlivá zkouška bude konat. Spolu s pozvánkou zašle Centrum řediteli školy rovněž přihlášku uchazeče k založení do dokumentace o vykonání jednotlivé zkoušky.

 

(5)  Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22 a 23.

 

(6)  Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky nebo poslední dílčí zkoušky z českého jazyka a literatury nebo z cizího jazyka.

 

(7)  Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vyko-nal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Současně s osvědčením je uchazeči předán protokol o výsledku jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky.

 

§ 49

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky,

    lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.

 

(2)  K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.

 

(3)  Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní

a)  nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b)  nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním období.

 

(4)  Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném jiným právním předpisem17). O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.

 

(5)  Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.

 

(6)  Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy do 2 dnů od vykonání zkoušky.

 

(7)  Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

 

§ 50

(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 1 500 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky18).

 

(2)  Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1.

 

(3)  Nezbytnými náklady jsou

a)  příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,

b)  neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením průběhu zkoušky.

 

ČÁST PATNÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 51

Společná ustanovení

(1)  V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy.

 

(2)  Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. e) školského zákona obsahují

a)  název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,

b)  datum konání zkoušky,

c)  údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,

d)  výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí zkoušek,

e)  celkové hodnocení maturitní zkoušky.

 

(3)  Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky19).

 

§ 52

Přechodná ustanovení

(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.

 

(2)  Ve školním roce 2009/2010 a nemůže konat nepovinnou zkoušku předmětu informatika.

(3)  Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.

 

§ 53

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.

2.  Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.

 

ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST

§ 54

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.

 

Ministryně: PhDr. Kopicová v. r.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

1. Obecná ustanovení

a.  Pro účely společné části maturitní zkoušky se žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním člení do čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin I až III podle míry požadovaných uzpůsobení.

b.  Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie jsou funkční důsledky určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.

c. Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje práci s textem.

 

2. Tělesné postižení (TP)

a. Skupina I (I_TP) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (II_TP) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže se psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c.  Skupina III (III_TP_A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s ryzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

 

3. Zrakové postižení (ZP)

a.  Skupina I (I_ZP) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (II_ZP_14-26/BP) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.

c.  Skupina III (III_ZP_14-26/BP_A) - žáci s těžkým zrakovým a/nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupina II) a služby asistenta.

4. Sluchové postižení (SP)

a. Skupina I (I_SP) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání). Žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (IISP; II_SP_A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo se psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.

c.  Skupina III (IIISPT; III_SP_A_T) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk. Žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, případně komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovanou zkoušku: ČJ a AJ v úpravě pro neslyšící. Žáci využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).

 

5. Specifické poruchy učení a ostatní (SPU-O)

a.   Skupina I (ISPU-O) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci dlouhodobě nemocní a/nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (IISPU-O) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.), dále jsou zde řazeni žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c.  Skupina III (III_SPU-OA) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií, kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

 

 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

 

A) Úpravy prostředí

a) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou testováni v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).

b)  Úpravy prostředí podle potřeb stanovených vyjádřením jsou úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).

 

B) Navýšení časového limitu

a)  Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se přiznává navýšení časového limitu v rozmezí 25-100 % podle vzdělávacích potřeb žáka; kategorie a skupiny, do kterých je žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zařazen. Konkrétní hranice navýšení časového limitu na testování je uvedena v následující tabulce.

b) V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku (např. na didaktický test) mohou mít žáci podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechu v rámci didaktického testu z cizího jazyka.

 

C) Úpravy zkušební dokumentace

Žáci ve skupině I pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní populace). Žáci ve skupinách II a III pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální a/nebo obsahové stránce.

a) Formální úpravy

1. Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.

2.  Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu testů do českého znakového jazyka k povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky (v rámci zkoušky „Český jazyk a literatura" jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh. V rámci zkoušky „cizí jazyk" jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce). U ostatních povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testu do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.

b) Obsahové úpravy

1. Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem testů pro běžnou populaci. Výjimku představují úlohy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků se sluchovým postižením).

Strana 2334

Sbírka zákonů č. 177 / 2009

Částka 53

Takové  úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými,  přičemž nové úlohy nemění  obtížnost  a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci testu.

1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupiny I, II, III) nekonají poslech z cizího jazyka.

1.2 Změna obsahu se týká zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka pro žáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj. žáky neslyšící, kategorie SP, skupina III). Zkoušky z uvedených předmětů jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v ZŠ a SŠ.

1.2.1  Český jazyk v úpravě pro neslyšící je modifikací zkušebního předmětu Český jazyk a literatura a je určen výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny III. Obsahově se nejvíce blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

1.2.2 Zkouška z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící je určena výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny III. Jedná se o modifikaci zkušebního předmětu anglický jazyk. Zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

D) Použití kompenzaěních pomůcek

a)   Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno používat (např. překladový slovník při psaní písemné práce v cizím jazyce), mohou žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky navíc používat individuální kompenzační pomůcky. Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve vyjádření školského poradenského zařízení.

b)  Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).

c)  Rozlišují se pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.).

d) Důležité je též rozdělení na pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá škola.

e) Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek upravuje metodický pokyn „Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek v rámci maturitní zkoušky".

 

E) Odlišné hodnocení výsledků zkoušky

Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení běžných žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení písemné práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského zařízení a metodického pokynu Centra). Zkoušky z ČJ a AJ v úpravě pro neslyšící (IIISP) mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.

 

F) Asistence

 

a)  Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.

1. Praktický asistent

Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).

2. Asistent-zapisovatel

Přítomnost asistenta-zapisovatele je

Ročník 2009

SBÍRKA ZÁKONŮ

ČESKÁ REPUBLIKA

Částka53                       Rozeslána dne 22. června 2009

 

177

VYHLÁŠKA

ze dne 10. června 2009

o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/ /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb. ve znění vyhl. 90/2010

 

 

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

§1

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)  hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové hodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně,

b)  řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty čtvrté školského zákona,

c)  žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky žák nebo uchazeč se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám1),

d)  asistentem zletilá osoba2), která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

e)  tlumočníkem zletilá osoba3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

f) zkušební dokumentací zadání zkoušek zahrnující testový sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, zadání písemné práce z českého jazyka a literatury, zadání písemné práce z cizího jazyka, pracovní listy pro dílčí zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konanou ústní formou, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu a písemné práce žákem a další písemnosti vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,

g) pracovním listem část zkušební dokumentace, která obsahuje konkrétní zadání pro ústní zkoušku společné části z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka podle katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“),

h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje řešení didaktického testu a písemné práce,

i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají maturitní zkoušky,

j) třetí povinnou zkouškou zkouška společné části maturitní zkoušky podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) školského zákona, kterou si žák zvolí,

k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) určený ředitelem školy, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.

 

Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky

§2

(1)  Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.

 

(2)  V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 1. dubna do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 31. října.

 

„(3) V jarním zkušebním období se dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní        zkoušky před zkušební maturitní komisí (dále jen „ústní zkouška společné části“) konají v období od 2. května do začátku zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu (dále jen „didaktický test“) a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) v příslušném školním roce. Didaktický test a písemná práce se konají v období od 25. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)4) nejpozději do 31. března před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Časový rozvrh konání didaktických testů a písemných prací (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 31. prosince školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 2. května do začátku didaktických testů a písemných prací podle odstavce 3. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou  praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 15. dubna. V případě oborů vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktické zkoušky konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.

 

(5) V podzimním zkušebním období se ústní zkoušky společné části konají v období od 1. září do začátku didaktického testu a písemné práce, didaktické testy a písemné práce se konají v období od 15. září do 1. října. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky v následujícím kalendářním roce. Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

(6)  Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 31. října.

 

(7)  Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy nejpozději jeden měsíc před jejich konáním v souladu s odstavci 3 až 6.

 

§3

(1)  Didaktické testy a písemné práce se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.

 

(2)  Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné, náhradní a jednotlivé zkoušky.

§4

Přihlašování k maturitní zkoušce

(1)  Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do

a)  15. listopadu pro jarní zkušební období,

b)  25. června pro podzimní zkušební období.

 

 

(2)  V přihlášce žák uvede

a)  jméno, popřípadě jména, a příjmení, třídu a obor vzdělání, v případě uchazečů podle § 48 a 49 také rodné číslo, bylo-li uchazeči přiděleno, jinak datum narození a místo narození,

b)  názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky7),

c)  názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky8),

d)  názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti nepovinných zkoušek  společné  části  maturitní zkoušky9),

e)  názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky10),

f)  označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,

g)  zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky.

 

(3)  K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák odborný posudek školského poradenského zařízení podle § 20 (dále jen „posudek“). Tento posudek se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona.

 

(4)  Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 2 a 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.

 

(5)  Ředitel školy předá údaje z přihlášky podle odstavce 2 písm. a), b), d), f) a g) a odstavců 3 a 4, včetně rodného čísla, data a místa narození žáka, Centru nejpozději do

a)  30. listopadu pro jarní zkušební období,

b)  30. června pro podzimní zkušební období.

 

(6)  Změny v osobních údajích žáka, k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru do 15. ledna pro jarní zkušební období a do 31. července pro podzimní zkušební období. Zohlednění změn v údajích žáka hodných zvláštního zřetele, které nastaly po tomto termínu, projedná ředitel školy s Centrem.

 

(7)  Žák obdrží kopii své přihlášky potvrzenou ředitelem školy nejpozději do 14 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5.

 

 

ČÁST DRUHÁ SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

Zkouška z českého jazyka a literatury

§5

 

(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český

   jazyk a literatura trvá pro základní úroveň obtížnosti 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut.

 

(2)  Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura pro základní úroveň obtížnosti trvá 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut. Do této doby se nezapočítává doba na výběr zadání podle odstavce 3.

 

(3)  Zadání písemné práce obsahuje název zadání, popřípadě výchozí text k zadání a způsob zpracování zadání. Pro každý termín písemné práce a pro každou úroveň obtížnosti Centrum stanoví 10 zadání písemné práce, z nichž si žák jedno zadání vybere do 25 minut od převzetí zadání. Po uplynutí lhůty 25 minut žáci obdrží záznamové archy, do nichž zapíší číslo zvoleného zadání; poté již nelze zadání měnit.

 

(4)  Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než dva roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu a písemné práce z českého jazyka a literatury v základní úrovni obtížnosti o 15 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník.

 

§6

(1)  Ústní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

 

(2)  Pro ústní zkoušku společné části ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům školy do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná, školní seznam literárních děl, který obsahuje pro základní úroveň obtížnosti nejméně 40 literárních děl, pro vyšší úroveň obtížnosti nejméně 105 literárních děl. Při stanovení školního seznamu literárních děl postupuje ředitel školy podle katalogu pro danou úroveň obtížnosti.

 

(3)  Ze školního seznamu literárních děl žák připraví podle kritérií pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce společné části v platném katalogu pro danou úroveň obtížnosti vlastní seznam literárních děl, který obsahuje pro základní úroveň obtížnosti 20 literárních děl, pro vyšší úroveň obtížnosti 30 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam literárních děl řediteli školy nejpozději do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u ústní zkoušky společné části z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl pro danou úroveň obtížnosti v daném školním roce. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich seznamu literárních děl.

 

(4)  Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem z neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky.

(5)  Ředitel školy může využít již vytvořený pracovní list z nabídky pracovních listů Centra. Centrum zpřístupní oprávněným uživatelům nabídku pracovních listů způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(6)  Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební maturitní komisí číslo pracovního listu. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě žák losuje znovu.

 

Zkouška z cizího jazyka

§7

(1)  Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z

a)  anglického jazyka,

b)  francouzského jazyka,

c)  německého jazyka,

d)  španělského jazyka, nebo

e)  ruského jazyka.

 

(2)  Zadání zkoušky ze zkušebního předmětu cizí jazyk ve vyšší úrovni obtížnosti je vždy ve zkušebním jazyce.

 

(3)  Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro základní úroveň obtížnosti trvá 90 minut, z toho 30 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

 

(4)  Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro vyšší úroveň obtížnosti trvá 100 minut, z toho 40 minut pro poslechovou část testu a 60 minut pro část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

(5)  Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro základní úroveň obtížnosti trvá 60 minut, pro vyšší úroveň obtížnosti 90 minut.

 

§8

(1)  Ústní zkouška společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

 

(2)  Zadání pro ústní zkoušku společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk určená pro danou zkušební maturitní komisi obsahují nejméně tolik číslovaných pracovních listů, kolik žáků bude v dané úrovni obtížnosti před danou komisí konat ústní zkoušku. Zadání pro ústní zkoušku společné části v dané úrovni obtížnosti nesmí obsahovat stejné pracovní listy. Pracovní list je zpracován ve dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele. Pracovní list pro hodnotitele obsahuje také metodický postup pro vedení zkoušky.

 

(3)  Každý pracovní list obsahuje tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“) podle předlohy stanovené Centrem. Školní zkušební úlohy jsou zpracovány nejpozději do 7 pracovních dnů před zahájením ústní zkoušky. S obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování školních zkušebních úloh ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům nejpozději do 31. října školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(4)  Předlohu pro zpracování školních zkušebních úloh zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Vybrané zkušební úlohy zpracované Centrem zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky.

 

(5)  Pracovní listy se zkušebními úlohami zpracovanými Centrem ředitel školy předá hodnotitelům v den zahájení ústní zkoušky společné části. Pracovní list je součástí zkušební dokumentace a informací veřejně nepřístupnou podle § 45.

 

(6)  Před ústní zkouškou společné části si žák vylosuje číslo pracovního listu. Vylosovaný pracovní list se považuje za zveřejněný jeho předáním žákovi. Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat dvakrát stejné číslo pracovního listu.

 

§9

Třetí povinná zkouška

Didaktický test třetí povinné zkoušky trvá 90 minut, s výjimkou didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika vyšší úrovně obtížnosti, který trvá 120 minut.

 

 

§ 10

Nabídka zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky

(1) Nepovinnými zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou

a)  cizí jazyk

1.  anglický jazyk,

2.  francouzský jazyk,

3.  německý jazyk,

4.  španělský jazyk, nebo

5.  ruský jazyk,

b)  matematika,

c)  občanský a společenskovědní základ,

d)  informatika,

e)  biologie,

f)  fyzika,

g)  chemie, h) dějepis,

i) zeměpis,

j) dějiny umění.

 

(2) Nepovinné zkoušky se konají podle stejných pravidel jako zkoušky povinné.

 

Organizace společné části maturitní zkoušky

§ 11

(1)  Centrum doručí zkušební dokumentaci balenou po zkušebních předmětech, úrovních obtížnosti a učebnách do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den týdne, který předchází zahájení zkoušek podle § 2.

 

(2)  Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž materiály pro komisaře, zadavatele a hodnotitele, a to

a)  prezenční listinu žáků,

b)  protokol o průběhu zkoušky v učebně,

c)  pokyny pro komisaře,

d)  pokyny pro zadavatele,

e)  pokyny pro hodnotitele,

f)  bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,

g)  další pomocné materiály.

 

(3)  Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro školu od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.

 

(4)  V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.

 

(5)  Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, společně s žákem, který bude vylosován, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a roz-pečetí jej. O rozpečetění provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně. Záznam podepíše rovněž vylosovaný žák podle věty první.

 

(6)  Zadavatel rozdá záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.

 

§ 12

Při konání didaktického testu a písemné práce každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.

 

§ 13

(1)  Zadavatel vybere od žáků záznamové archy, překontroluje úplnost záznamových archů, uloží je do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o konání zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku předá za přítomnosti komisaře řediteli školy. Předání záznamových archů potvrdí komisař, zadavatel a ředitel školy v záznamu o předání.

 

(2)  Ředitel školy předá záznamové archy didaktických testů nejpozději poslední den konání didaktických testů podle jednotného zkušebního schématu osobě pověřené Centrem. Záznamové archy didaktických testů vrací Centrum po vyhodnocení řediteli školy k archivaci. Oba potvrdí předání záznamových archů v záznamu o předání.

 

(3)  Ředitel školy převezme záznamové archy písemných prací ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk od zadavatele, zajistí zhotovení dvou kopií pod dohledem komisaře a tyto kopie předá bez zbytečného odkladu hodnotitelům. Originály záznamových archů archivuje. Předání záznamových archů potvrdí komisař, zadavatel a ředitel školy v záznamu o předání.

 

(4)  Předseda zkušební maturitní komise předá hodnocení žáků z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk podle § 22 odst. 4 řediteli školy bez zbytečného odkladu.

 

(5)  Ředitel školy zajistí zápis výsledků hodnocení písemných prací a ústních zkoušek společné části bez zbytečného odkladu do informačního systému Centra, nejpozději však do 14 dnů po ukončení konání písemných prací nebo nejpozději první pracovní den po ukončení konání ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky.

(6) Záznamové archy didaktických testů, písemných prací, jejich opravené kopie a protokol o hodnocení ústní zkoušky společné části žáka se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).

 

ČÁST TŘETÍ PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 14

Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty, jejichž celková doba podle učebního plánu školního vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích hodin. Obsahem zkoušky může být více obsahově příbuzných předmětů školního vzdělávacího programu.

 

§ 15

Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí

(1)  Zadání maturitní práce obsahuje

a)  téma maturitní práce,

b)  termín odevzdání maturitní práce,

c)  způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,

d)  kritéria hodnocení maturitní práce,

e)  požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a

f)  určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní práci bude   
    zpracovávat několik žáků společně.

 

(2)  Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.

 

(3)  Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

 

(4)  Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické osobě vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce.

 

(5)  Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.

 

(6)  Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut, o prodloužení doby přípravy rozhoduje předseda zkušební maturitní komise. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut.

 

(7)  Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.

 

§ 16

Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí

(1)  Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období.

 

(2)  Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut, o prodloužení doby přípravy rozhoduje nejpozději 14 dnů před započetím zkoušky předseda zkušební maturitní komise. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.

 

 

(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

 

§ 17

Písemná zkouška

(1)  Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat.

(2)  Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut.

 

§ 18

Praktická zkouška

(1)  Zadání praktické zkoušky a způsob jejího konání stanoví ředitel školy.

(2)  Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno jinak.

(3)  V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška koná 2 až 4 týdny, v
     konzervatoři nejdéle 3 dny.

(4)  V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.

(5)  Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.

(6)  Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky; žáci jsou vždy
     hodnoceni jednotlivě.

 

§ 19

Kombinace forem

V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušky kombinaci dvou nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky.

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY

 

§ 20

(1) Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje uvedení
    kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

 

(2)  Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(3)  Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení.

 

(4)  Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V  případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(5)  Pro účely této vyhlášky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky dělí do kategorií a skupin uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou do jednotlivých skupin zařazeni na základě posudku školského poradenského zařízení.

 

(6)  Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého postižení nebo znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

(7)  Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V  případech uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu.

 

(8) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení  s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.

 

ČÁST PÁTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM

JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

 

§ 21

(1)  Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.

 

(2)  Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který skládá zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.

 

(3)  Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.

 

ČÁST ŠESTÁ HODNOCENÍ ZKOUŠEK

Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky

§ 22

(1)  Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky, včetně hranice úspěšnosti, a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(2)  Didaktický test je vyhodnocován Centrem.  

 

(3) Hodnotitelé předají bez zbytečného odkladu společné hodnocení písemné práce žáka řediteli školy.

 

(4)  Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni. O hodnocení ústní zkoušky společné části rozhoduje

zkušební maturitní komise hlasováním  a vyhotoví o tom protokol.

 

§ 23

(1)  Kritéria hodnocení písemné práce a ústní zkoušky společné části jsou součástí zkušební dokumentace.

 

(2)  Hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části uvede Centrum také v testových sešitech didaktických testů a v zadáních písemných prací pro danou zkoušku.

 

(3)  Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti. Pokud žák nevykonal některou z dílčích zkoušek úspěšně, dál ve zkoušce nepokračuje.

 

(4)  Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky vždy jednou čtvrtinou. Vypočtený vážený aritmetický průměr se zaokrouhluje na celé body směrem nahoru.

 

(5)  Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku zkušebního předmětu společné části úspěšně, opakuje celou zkoušku z daného zkušebního předmětu.

 

(6)  Hodnocení zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 4 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu

a)  1 – výborný,

b)  2 – chvalitebný,

c)  3 – dobrý,

d)  4 – dostatečný,

e)  5 – nedostatečný.

 

Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky

§ 24

(1)  Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise.

 

(2)  V případě, že se zkouška skládá z více částí, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky.

 

(3)  Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.

 

(4)  Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice

a)  1 – výborný,

b)  2 – chvalitebný,

c)  3 – dobrý,

d)  4 – dostatečný,

e)  5 – nedostatečný.

 

(5)  Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek.

 

(6)  Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).

 

§ 25

(1)  V případě, že se zkouška skládá z více částí a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje celou zkoušku. Obhájil-li žák úspěšně maturitní práci před zkušební maturitní komisí nebo vykonal-li úspěšně praktickou zkoušku, znovu tyto části zkoušky neopakuje.

 

(2)  Pokud žák část zkoušky nevykonal úspěšně, dál ve zkoušce nepokračuje. To neplatí v případě, že další část zkoušky je maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí nebo praktická zkouška.

 

(3)  Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.

 

§ 26

Celkové hodnocení maturitní zkoušky

(1) Hodnocení společné části maturitní zkoušky zpřístupní Centrum řediteli školy bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků všech konaných zkušebních předmětů společné části způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději do 17. června v jarním zkušebním období a do 15. října v podzimním zkušebním období.

 

(2)  Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky provede zkušební maturitní komise bezprostředně po ukončení zkoušek profilové části.

 

(3)  Celkové hodnocení maturitní zkoušky provede ředitel školy podle výsledků společné a profilové části maturitní zkoušky.

 

(4)  Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle stupnice

a)  prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nekonal žádnou opravnou zkoušku, nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek maturitní zkoušky není horší než 1,50,

b)  prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný,

c)  neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně.

(5)  Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává hodnocení nepovinných zkoušek.

 

ČÁST SEDMÁ

PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY

§ 27

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně

(1)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.

 

(2)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu nebo písemné práce v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař.

 

(3)  Poslední den konání didaktických testů a písemných prací komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k archivaci.

 

a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,

b)  údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,

c)  v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.

§ 28

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě

(1)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě v jarním nebo podzimním zkušebním období je součástí zkušební dokumentace pro příslušnou školu nebo odloučené pracoviště školy.

 

(2)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky ve 2 vyhotoveních; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař jedno vyhotovení předá Centru, druhé vyhotovení zůstává k archivaci ve škole.

 

(3)  Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.

 

(4)  Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje

a)  identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,

b)  údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.

 

§ 29

Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

(1)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka ve společné části maturitní zkoušky.

 

(2)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 15. června pro jarní zkušební období a do 15. října pro podzimní zkušební období.

 

(3)  Ředitel školy vytiskne z informačního systému protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a žákovi jej předá. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení a podpis ředitele školy. Žák převzetí protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka potvrdí svým podpisem a uvedením data převzetí.

 

(4)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,

b)  údaje o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky

 

1.  název zkušebního předmětu včetně jeho dílčích zkoušek a úrovně obtížnosti,

2.  úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

3.  percentilové umístění v oboru vzdělání a celkem v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

4.  výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

5.  datum konání zkoušky,

6.  celkové hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky.

(5)  Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

 

§ 30

Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky

(1)  Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k archivaci ve škole.

 

(2)  Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky obsahuje

a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu,

b) údaje o průběhu profilové části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.

 

§ 31

Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka

(1)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky.

 

(2)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.

 

 

(3)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,

b)  údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,

 

1.  název zkoušky, popřípadě její části,

2.  datum konání zkoušky,

3.  téma zkoušky,

4.  hodnocení  žáka  v  jednotlivých  zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech.

 

(4)  Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

 

§ 32

Záznam o předání zkušební dokumentace

(1)  Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § 11 odst. 4 a 5 a podle § 13 odst. 1 až 3.

 

(2)  Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.

 

§ 33

Vydání vysvědčení

Ředitel školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce nejpozději do 20. června pro maturitní zkoušky konané v jarním zkušebním období a nejpozději do 5. listopadu pro maturitní zkoušky konané v podzimním zkušebním období. Maturitní vysvědčení vydává ředitel školy na tiskopisu podle vzoru stanoveného ve vyhlášce o některých dokladech o vzdělání.

 

 

ČÁST OSMÁ

OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY

§ 34

(1)  Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.

 

(2)  K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 4.

 

(3)  Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.

 

(4)  Ředitel školy stanoví v souladu s § 2

a)  termíny opravných zkoušek ústních zkoušek společné části a zkoušek profilové části maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období,

b)  termíny náhradních zkoušek.

 

(5)  Ředitel školy zveřejní konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a zkoušek profilové části maturitní zkoušky podle odstavce 4 nejméně jeden měsíc před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

ČÁST DEVÁTÁ ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE

§ 35

(1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře.

 

(2)  Dalšími členy jsou

a)  zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,

b)  přísedící,

c)  vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M,

d)  hodnotitel.

 

(3)  V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce.

 

(4)  Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy

a)  pro jarní zkušební období do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná,

b)  pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná.

 

(5)  Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.

 

(6)  Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná.

 

§ 36

(1)  O hodnocení žáka při zkoušce nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky.

 

(2)  Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo hodnotitel.

 

(3)  V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.

 

(4)  V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.

 

ČÁST DESÁTÁ

VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH

MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 37

Centrum

Centrum

a)  sestavuje průběžné a celkové výsledky hodnocení žáků ve společné části maturitní zkoušky,

b)  zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,

c)  stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře.

 

§ 38

Ředitel školy

Ředitel školy

a)  navrhuje Centru počet pedagogických pracovníků pro výkon funkce komisaře, který odpovídá počtu zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,

b)  navrhuje Centru počet zadavatelů a hodnotitelů, který bude odpovídat počtu zadavatelů a hodnotitelů pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole, a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,

c)  ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,

d)  zabezpečuje zkušební dokumentaci proti neoprávněné manipulaci,

e)  zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky, a to nejpozději jeden pracovní den před jejím zahájením.

§ 39

Komisař

(1)  Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací v daném zkušebním místě tím, že

a)  koordinuje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,

b)  dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.

 

(2)  Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.

 

 

§ 40

Zadavatel

Zadavatel

a)  přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,

b)  provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,

c)  informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky,

d)  provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,

e)  kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky,

f)  má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

 

§ 41

Hodnotitel

Hodnotitel zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 42 odst. 3.

 

ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE, HODNOTITELE A ZADAVATELE,

OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ

§ 42

(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,

b)  nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním

    vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před vydáním  osvědčení předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,

c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře.

 

(2)  Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 1 rok,

b)  nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který je zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky,

c)  má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele.

 

(3)  Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a)  vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 2 roky,

b)  má odbornou kvalifikaci k výkonu činnosti učitele střední školy15), která umožňuje vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,

c)  má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele.

 

§ 43

Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje

a)  název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,

b)  jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele,

c)  název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět.

 

 

§ 44

(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.

 

(2) Zadavatele a hodnotitele jmenuje ředitel školy pro jarní a podzimní zkušební období nejpozději jeden měsíc před termínem konání didaktických testů a písemných prací.

 

ČÁST DVANÁCTÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

§ 45

(1)  Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.“.

 

(2)  Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou

a)  testovou úlohu nebo část pracovního listu či zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk postavené na úroveň testové úlohy v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,

b)  textové strany zadání didaktického testu a zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk v dolní části každé strany,

c)  textové strany pracovních listů pro ústní zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk v dolní části strany,

d)  datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.

(3)  Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě

a)  testové úlohy nebo části pracovního listu či zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,

b)  didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,

c)  pracovního listu pro ústní zkoušku společné části maturitní zkoušky okamžikem jeho předání žákovi,

d) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.

(4)  Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27 a do protokolu o hodnocení ústní zkoušky společné části žáka podle § 22 odst. 4.

(5)  Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.

 

§ 46

S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.

 

ČÁST TŘINÁCTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ, KOMISAŘŮ

A HODNOTITELŮ

 

§ 47

(1)  Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.

 

(2)  Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.

 

(3)  Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci.

 

(4)  Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku16); splatná je v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.

 

ČÁST ČTRNÁCTÁ JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA

§ 48

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů uvedených v § 5, 7, 9 a 10.

 

(2)  K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.

 

(3)  Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín zkoušky Centrum zveřejní

a)  nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b)  nejpozději měsíc před konáním zkoušky v podzimním zkušebním období.

 

(4)  Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky. Pozvánku Centrum zároveň zašle řediteli školy, v níž se jednotlivá zkouška bude konat. Spolu s pozvánkou zašle Centrum řediteli školy rovněž přihlášku uchazeče k založení do dokumentace o vykonání jednotlivé zkoušky.

 

(5)  Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22 a 23.

 

(6)  Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky nebo poslední dílčí zkoušky z českého jazyka a literatury nebo z cizího jazyka.

 

(7)  Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vyko-nal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Současně s osvědčením je uchazeči předán protokol o výsledku jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky.

 

§ 49

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky,

    lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.

 

(2)  K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.

 

(3)  Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní

a)  nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b)  nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním období.

 

(4)  Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném jiným právním předpisem17). O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.

 

(5)  Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.

 

(6)  Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy do 2 dnů od vykonání zkoušky.

 

(7)  Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

 

§ 50

(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 1 500 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky18).

 

(2)  Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1.

 

(3)  Nezbytnými náklady jsou

a)  příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,

b)  neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením průběhu zkoušky.

 

ČÁST PATNÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 51

Společná ustanovení

(1)  V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy.

 

(2)  Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. e) školského zákona obsahují

a)  název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,

b)  datum konání zkoušky,

c)  údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,

d)  výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí zkoušek,

e)  celkové hodnocení maturitní zkoušky.

 

(3)  Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky19).

 

§ 52

Přechodná ustanovení

(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.

 

(2)  Ve školním roce 2009/2010 a nemůže konat nepovinnou zkoušku předmětu informatika.

(3)  Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.

 

§ 53

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.

2.  Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.

 

ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST

§ 54

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.

 

Ministryně: PhDr. Kopicová v. r.

 

 

 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Přihláška je dostupná na sb053_09.pdf Vyhláška č. 177/2009 Sb.

 

 

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

1. Obecná ustanovení

a.  Pro účely společné části maturitní zkoušky se žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním člení do čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin I až III podle míry požadovaných uzpůsobení.

b.  Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie jsou funkční důsledky určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.

c. Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje práci s textem.

 

2. Tělesné postižení (TP)

a. Skupina I (I_TP) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (II_TP) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže se psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c.  Skupina III (III_TP_A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s ryzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

 

3. Zrakové postižení (ZP)

a.  Skupina I (I_ZP) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (II_ZP_14-26/BP) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.

c.  Skupina III (III_ZP_14-26/BP_A) - žáci s těžkým zrakovým a/nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupina II) a služby asistenta.

4. Sluchové postižení (SP)

a. Skupina I (I_SP) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání). Žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (IISP; II_SP_A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo se psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.

c.  Skupina III (IIISPT; III_SP_A_T) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk. Žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, případně komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovanou zkoušku: ČJ a AJ v úpravě pro neslyšící. Žáci využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).

 

5. Specifické poruchy učení a ostatní (SPU-O)

a.   Skupina I (ISPU-O) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci dlouhodobě nemocní a/nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b.  Skupina II (IISPU-O) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.), dále jsou zde řazeni žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c.  Skupina III (III_SPU-OA) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií, kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

 

 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

 

A) Úpravy prostředí

a) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou testováni v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).

b)  Úpravy prostředí podle potřeb stanovených vyjádřením jsou úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).

 

B) Navýšení časového limitu

a)  Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se přiznává navýšení časového limitu v rozmezí 25-100 % podle vzdělávacích potřeb žáka; kategorie a skupiny, do kterých je žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zařazen. Konkrétní hranice navýšení časového limitu na testování je uvedena v následující tabulce.

b) V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku (např. na didaktický test) mohou mít žáci podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechu v rámci didaktického testu z cizího jazyka.

 

C) Úpravy zkušební dokumentace

Žáci ve skupině I pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní populace). Žáci ve skupinách II a III pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální a/nebo obsahové stránce.

a) Formální úpravy

1. Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.

2.  Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu testů do českého znakového jazyka k povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky (v rámci zkoušky „Český jazyk a literatura" jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh. V rámci zkoušky „cizí jazyk" jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce). U ostatních povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testu do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.

b) Obsahové úpravy

1. Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem testů pro běžnou populaci. Výjimku představují úlohy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků se sluchovým postižením).

Strana 2334

Sbírka zákonů č. 177 / 2009

Částka 53

Takové  úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými,  přičemž nové úlohy nemění  obtížnost  a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci testu.

1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupiny I, II, III) nekonají poslech z cizího jazyka.

1.2 Změna obsahu se týká zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka pro žáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj. žáky neslyšící, kategorie SP, skupina III). Zkoušky z uvedených předmětů jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v ZŠ a SŠ.

1.2.1  Český jazyk v úpravě pro neslyšící je modifikací zkušebního předmětu Český jazyk a literatura a je určen výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny III. Obsahově se nejvíce blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

1.2.2 Zkouška z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící je určena výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny III. Jedná se o modifikaci zkušebního předmětu anglický jazyk. Zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

D) Použití kompenzaěních pomůcek

a)   Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno používat (např. překladový slovník při psaní písemné práce v cizím jazyce), mohou žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky navíc používat individuální kompenzační pomůcky. Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve vyjádření školského poradenského zařízení.

b)  Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).

c)  Rozlišují se pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.).

d) Důležité je též rozdělení na pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá škola.

e) Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek upravuje metodický pokyn „Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek v rámci maturitní zkoušky".

 

E) Odlišné hodnocení výsledků zkoušky

Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení běžných žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení písemné práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského zařízení a metodického pokynu Centra). Zkoušky z ČJ a AJ v úpravě pro neslyšící (IIISP) mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.

 

F) Asistence

 

a)  Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.

1. Praktický asistent

Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).

2. Asistent-zapisovatel

Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.

3. Asistent-předčitatel

Asistent-předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text podle instrukcí žáka.

4. Motivující asistent

Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.

5. Asistent-modifikátor

Asistent-modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí.

 

b) Asistence technická

1. Technický asistent

Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.

 

G) Tlumočení

Tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).

 

 

 

 

 

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

 

 nutná v případech, kdy žák v důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.

3. Asistent-předčitatel

Asistent-předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text podle instrukcí žáka.

4. Motivující asistent

Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.

5. Asistent-modifikátor

Asistent-modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí.

 

b) Asistence technická

1. Technický asistent

Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.

 

G) Tlumočení

Tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).

 

 

 

 

 

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.