wz

Výklad zákona 561/2004 Sb.

1. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami podle zákona č. 561/2004 Sb.

 Od 1. ledna 2005, kdy nabývá účinnosti zákon č. 561/2004 Sb.., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) (dále jen „zákon č. 561/2004 Sb.“), dochází k některým významným změnám v oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

 Současnou právní úpravou (§ 28 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů) byly vymezeny samostatně druhy speciálních škol (např. speciální základní škola, zvláštní škola, pomocná škola, odborné učiliště, praktická škola).

Nová právní úprava s takovým vymezením již do budoucna nepočítá. V praxi to ovšem neznamená, že by takové školy nevznikaly nebo dokonce docházelo k jejich rušení. Naopak povinnost zohledňovat při vzdělávání vzdělávací potřeby jedince je výslovně zakotvena již v § 2 týkajícím se zásad a cílů vzdělávání.

Nová právní úprava tedy nepočítá se samostatným právním vymezením stávajících „speciálních škol“. Z právního hlediska se tyto školy stanou školami druhově vymezenými v § 7 s tím, že zvláštním typem základní školy zůstává pouze základní škola speciální zřizovaná pro žáky s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s autismem podle § 16 odst. 8 a § 48 (stávající pomocná škola).

 Tato změna se v některých případech může dotknout i názvu právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení.

V souladu s § 8 odst. 8 musí název právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení obsahovat označení druhu nebo typu školy, popřípadě druhu nebo typu školského zařízení.

Od 1. 1. 2005 je tedy ponecháno na uvážení zřizovatele, zda zvolí označení druhem nebo typem školy, popřípadě druhem nebo typem školského zařízení. V případě označení druhem školy se tedy bude jednat o školy ve smyslu jejich vymezení v § 7 (mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky). Bude-li zvoleno označení typem školy, je možno ponechat název stávající, pokud s daným typem bude i nadále počítat příslušný prováděcí právní předpis na základě zmocnění uvedeného v § 7 odst. 3 (vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků s studentů mimořádně nadaných – viz níže).

Výjimkou bude pouze zvláštní škola a pomocná škola, neboť s takovým označením nová právní úprava již počítat nebude. V souladu s § 185 odst. 3 bude zvláštní škola podle dosavadních právních předpisů základní školou podle tohoto zákona a pomocná škola podle dosavadních právních předpisů základní školou speciální podle tohoto zákona. Tyto změny je současně nutné promítnout do názvu právnické osoby, která činnost těchto škol vykonává, a to v termínu stanoveném v § 186 odst. 1.

 Oblasti vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je věnován § 16 zákona č. 561/2004 Sb..

V souladu s § 16 odst. 1 je dítětem, žákem nebo studentem se speciálními vzdělávacími potřebami osoba se:

Ø      zdravotním postižením (mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování),

Ø      zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžaduje zohlednění při vzdělávání),

Ø      sociálním znevýhodněním (rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky).

Všechny tyto kategorie jsou tímto ustanovením vymezeny. Jedná se však o vymezení a definici pouze pro účely zákona č. 561/2004 Sb.. Výslovně je zde stanoveno, že speciální vzdělávací potřeby jsou zjišťovány školským poradenským zařízením (viz ustanovení § 116 a dále pak i vyhlášku o poskytování poradenských služeb ve školství, která by měla rovněž nabýt účinnosti dne 1. ledna 2005).

Ustanovení (§ 16 odst. 6) dále zakotvuje právo dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním na vzdělávání  způsobem, který odpovídá jejich potřebám při současném využití speciálních pomůcek, které jim takové vzdělávání umožní. Při hodnocení těchto žáků, jejich přijímání ke studiu i při jeho ukončování se vždy přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Ve výjimečných případech je pak připuštěna možnost prodloužení délky středního a vyššího odborného vzdělávání ředitelem školy.

Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou, a to v souladu s § 16 odst. 7.

 Děti, žáci a studenti se zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním se budou vzdělávat v „běžných“ třídách „běžných“ škol s tím, že při jejich vzdělávání bude využíváno takových forem a metod, které jsou přizpůsobeny jejich potřebám. Pro tyto kategorie osob se speciálními vzdělávacími potřebami tedy nebudou zřizovány samostatné školy či třídy, je jim pouze přiznán nárok na zvláštní péči v rámci „běžné“ třídy „běžné“ školy. Především z důvodů organizačních však zákon i nadále počítá s kategorií škol při zdravotnických zařízeních (viz § 181 odst. 1 písm. e).

 Ustanovením § 16 odst. 8 se zakotvuje právo žáků s těžkým mentálním postižením, více vadami a autismem na vzdělávání v základní škole speciální, pokud nejsou vzděláváni jinak (kategorie žáků je vymezena shodně se stávající pomocnou školou).

 Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, je možné zřizovat pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě se souhlasem krajského úřadu (s ohledem na zvýšenou finanční náročnost) v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo skupiny s upravenými vzdělávacími programy.  Jedná se tedy například o stávající speciální školy pro zrakově postižené, sluchově postižené, tělesně postižené či stávající zvláštní školy.

Je třeba upozornit, že školy samostatně zřízené pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením sice budou školami např. základními bez jejich dalšího právního vymezení, v žádném případě to však neznamená, že se stanou „běžnými“ základními školami zřizovanými obcí ve smyslu § 178 odst. 1 písm. a).

Povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je i nadále svěřena kraji (stejně jako tomu bylo v § 16 písm. c) zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů), a to § 181 odst. 1.

Kraji je pak tímto ustanovením dána rovněž povinnost zřizovat školská zařízení pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením. Jedná se o ta školská zařízení, která s ohledem na svůj účel vymezený příslušným prováděcím předpisem poskytují školské služby výhradně dětem, žákům a studentům se zdravotním postižením, tedy speciálně pedagogické centrum (školské poradenské zařízení - §116), internát (školské ubytovací zařízení - § 117) a přípravný stupeň základní školy speciální (školské účelové zařízení - §120).

 V případě zřízení jednotlivých tříd, oddělení nebo skupin pro děti, žáky či studenty se zdravotním postižením (viz výše) nebude tento údaj zapisován do školského rejstříku, ale bude se jednat pouze o organizační opatření v rámci „běžné“ školy. S ohledem na skutečnost, že je při vzdělávání v těchto třídách založen zvýšený nárok na finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, je k těmto „organizačním krokům“ nutný vždy souhlas krajského úřadu.

 Touto právní úpravou je také nově zakotvena možnost zřízení funkce asistenta pedagoga. Tato funkce může být zřízena se souhlasem krajského úřadu ředitelem mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami.

Se zřízením takové pozice počítá i § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, který rovněž nabývá účinnosti dne 1. ledna 2005.

             Od 1. ledna 2005 by rovněž mělo dojít k nabytí účinnosti vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, která nahradí stávající vyhlášku č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách, ve znění pozdějších předpisů.

V této souvislosti je však třeba upozornit na její značnou provázanost se zákonem č. 561/2004 Sb., proto je nutné v daleko větší míře vycházet z jeho úpravy, a to nejen v části týkající se přímo vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, ale rovněž z úpravy v části obecné (např. vzdělávací programy, právní postavení škol) i částech vztahujících se např. ke školskému rejstříku, způsobu financování škol, kompetencím ředitele školy atd.

            Nová právní úprava (§ 18) umožňuje dále žákům nebo studentům se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. O povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu rozhoduje ředitel školy, a to v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí formou správního rozhodnutí ve smyslu § 165 odst. 2.

Upozornění: Texty zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, metodických pokynů jsou pouze informačního nikoli právně závazného charakteru, proto nemohou sloužit jako podklad pro občanskoprávní a trestní řízení.

Zpět na rozcestí Poruchy učení

Zpět na stránku VP